Náš příběh
Kávafaktura aneb vše na světě má svůj příběh
Pokud máte pár minut, můžete si tento příběh přečíst a třeba načerpat nějakou myšlenku, která Vám změní život. Jak? Třeba takhle. Mezinárodní právník z Ázerbájdžánu, měl vždy plný kalendář a úspěšnou kariéru. Jeho život byl o mezinárodních smlouvách, kontraktech a velkých projektech. Díky své práci procestoval mnoho zemí, setkával se s lidmi různých kultur a nikdy neměl dost času na zastavení se a zamyšlení se nad běžnými věcmi, jako je třeba první ranní káva.
Jednoho dne navštívil svého blízkého kamaráda z dětství, který ho pozval do Berlína, aby mu ukázal místo, kde pracuje, pražírnu kávy a kavárnu. Právník, který byl zvyklý na konferenční místnosti a kancelářské prostory, si uvědomil, že vstupuje do jiného světa. Usedl do kavárny a zatímco si užíval vůni čerstvé kávy, pozoroval okolí.
Příběh začal ve chvíli, kdy do kavárny vstoupila žena středního věku. Vypadala vyčerpaně, její pohled byl smutný a plný starostí. Právníkův kamarád se na ni zahleděl a řekl: “Něco Ti ukážu. Rozveselím ji.” Žena usedla ke stolu, stále ponořená do svých myšlenek, nepřítomně čekala až přijde obsluha. Zkušený a pozorný barista, připravil kávu s láskou a na pěně latté nakreslil nádhernou růži. Kávu přinesl ke stolu a ženu oslovil: "Vidím, že máte starosti. Kávu máte dnes na mě, jako dárek a doufám, že zbytek dne budete mít „o doušek“ lepší než dosud."
Paní se podívala na růži na kávě, až poté si uvědomila slova baristy. Vzala hrnek do dlaní a vnímala jeho teplo a vůni kávy. Sledovala krásnou růži a nechtěla jeho dílo ničit. Barista se usmál nad jejími rozpaky “napijte se, tu růži Vám udělám kdykoliv znovu.” První doušek jí přinesl okamžitou úlevu. Káva se jí zdála chutnější než kdy dřív. Postupně se její obličej rozjasňoval a měnil z unaveného a usouženého pohledu do pohledu rozzářeného plného života. Při odchodu poděkovala baristovi a bylo jasné že ne za kávu, ale za jeho drobný milý skutek. Bylo v tom nepsané spojenectví, takové soukromé tajemství beze slov, tajemství lidí, kteří si rozumí. Barista poznamenal ke svému kamarádovi “Káva spojuje lidi.”.
Když opustila kavárnu, začala na svět kolem sebe nazírat jiným pohledem. Byla plná energie a chuti do života a byla vděčná za to drobné, ale mocné gesto baristy. Ten moment, kdy si dopřála kávu a cítila se lépe, změnil se její celý den. Byla si jistá, že se ten den už budou následovat jen lepší chvíle.
A co právník? Ten jednoduchý akt laskavosti, který viděl v kavárně a který působil jako kouzlo na smutnou ženu, ho inspiroval. Od té chvíle není káva jen rutinní součástí jeho dne, ale rovněž připomínkou důležitosti malých gest laskavosti a toho, jak může i ona samotná může změnit životy druhých i náš vlastní. Káva, kterou ani nevnímáme, pijeme jí jen tak mimochodem, automaticky ale která se může stát i mimořádnou událostí, významným okamžikem, něčím, co lidi spojuje i beze slov. Na následujícím velkém setkání zástupců všech států ze všech kontinentů, setkání lidí všech ras, barvy pleti i národností, kterého se účastnil v Ženevě si právník začal všímat, jak se slova jeho kamaráda potvrzují. “Káva lidi spojuje”. Neustále okolo sebe slyšel, jak někdo říká: “pojďme to probrat u kávy, pojďme si dát kávu a v klidu si o tom promluvit, rád bych se o tom dozvěděl více (o Vás) dáme si k tomu kávu, pojďme si popovídat u kávy… Káva je jednoduše tmelící element mezi lidmi, uvolňuje atmosféru, boří bariéry a nějak sbližuje lidi.
Poté co prožil tolik vzrušujících událostí v různých evropských městech, se rozhodl, že je čas přijmout novou výzvu. Opakovaně se setkal se svým kamarádem baristou a pražičem kávy prezidentem německé asociace pražičů kávy, který se později stal jeho učitelem. Město Praha, které bylo důležitým prvkem jeho minulosti, se nyní stalo klíčem k jeho budoucnosti. Praha měla pro něj osobní význam. Byla městem vzpomínek z jeho dětství, místem, kde se po mnoho let v době komunismu setkávala jeho rodina, přátelé a všichni, kdo se roztrousili do různých zemí i na různé kontinenty. Ti, kteří nemohli zpět do SSSR. On sám navštěvoval Prahu pravidelně od roku 1986, v roce 1989 se zde účastnil setkání EU a prožíval s Čechy sametovou revoluci, v roce 1991 založení Československé federace, do roku 1994 zde studoval v mezinárodním, právnickém programu. Poté se 15 let intenzivně věnoval práci právnického experta pro mezinárodní organizace a zastával vysokou pozici ve státní službě pro Ázerbájdžán. V průběhu těchto let hodně cestoval po celém světě mimo Prahy. V roce 2009 se do Prahy vrátil a snažil se probudit vzpomínky na své dětství a mládí, rodinná setkání a mnoholetá přátelství. Viděl se, jak otevírá kavárnu podobnou té v Berlíně, která by nejen sloužila jako místo pro setkávání a odpočinek, ale také by nabízela prvotřídní kávu z celého světa. Vzpomněl si na okamžik, kdy jedna káva změnila náladu a energii jedné ženy a rozhodl se, že i on chce být schopen přinášet takovéto malé radosti do života lidí. Při svých cestách do Prahy si uvědomil, že toto město má potenciál být dalším centrem jeho života.
Od té doby několik let sbíral praktické zkušenosti i teoretické znalosti, od již zmíněného prezidenta německé asociace pražičů kávy, jež se s ním podělil o své více jak dvacetileté zkušenosti. Začal se zajímat o kávu a vše s ní spojené. Navštěvoval mezinárodní kávové festivaly, různé veletrhy kávy a ostatní události spojené s kávou. Jeho kamarád barista, pražič a specialista v oboru kávy, společně s prezidentem německé asociace pražení kávy přijeli několikrát do Prahy. Od prezidenta německé asociace pražení kávy se mu dostalo důkladného tréningu v pražení kávy a převzal také jeho metodu pražení kávy. Tyto znalosti a zkušenosti jsou velmi důležité, protože při pražení kávy záleží na mnoha detailech, drobnostech, charakteristice kávových zrn, času pražení a zvoleném procesu. Vše ovlivňuje chuť kávy a je důležité vědět jak a čím se chuť kávy ovlivní.
Rozhodl se založit vlastní podnikání v Praze. Vedle svého právnického povolání chtěl dokázat, že káva umí nejen zlepšit náladu, ale i spojovat její milovníky či pouze konzumenty. Rozhodnutí to bylo odvážné, ale on věřil, že to bude další důležitý moment v jeho životě. Po osmi letech se jeho sen splnil a založil vlastní značku. Město, které mu tolik dalo, mu dávalo nyní možnost začít novou kapitolu plnou nadějí a možností.
A tak se přestěhoval do Prahy, kde se rozhodl založit v roce 2016 českou značku kávy. V 2017 Založil svou pražírnu kávy ve Vršovicích a první prodejní kiosek s vlastní kávou Na národní třídě. Jeho cesta od mezinárodního právníka k podnikateli v oblasti kávy byla důkazem toho, že jeden jediný okamžik může změnit celý život. O dva roky později tato značka otevřela pobočku v Praze Dejvicích a Malešicích. Jako celý svět i tento sen byl zasažen koronavirovou pandemií a způsobil uzavření kiosku na Národní třídě i kavárny v Dejvicích. Přežilo srdce firmy, pražírna ve Vršovicích a prosperující pobočka v Praze Malešicích. V roce 2022 se podařilo otevřít pobočku v Praze Modřanech. Další významnou pobočku na v Praze Strašnicích, na místě, kde mnoho desetiletí stála budova Československé námořní plavby přinesl rok 2024 a všichni věříme, že není poslední.
Kávafakura je značka řetězce kaváren stejného stylu i barevného ladění, a přitom je každá pobočka je jiná. Má jinou klientelu i atmosféru, čemuž se citlivě přizpůsobuje i nabídka. Každá kavárna Kávafaktura je jiná, ale spolu s pražírnou kávy tvoří rodinu Kávafaktura. Proč Kávafaktura a proč vintage styl? Praha je historické město s vlastní atmosférou a vintage styl připomíná slávu první republiky a souzní s atmosférou Prahy. Spojení Kavafaktura je spojení českého Káva a latinského Faktura neboli udělat. Tímto spojením vyjadřuje Kávafaktura svou myšlenku – děláme kávu pro Vás.
“Je důležité potkat správné lidi ve správný čas.”
Příběh je napsán podle autentické vyprávění zakladatele značky Kávafaktura.
Příběh připravila a napsala: Hana Rožánková.
Právník z příběhu je zakladatel a majitel značky Kávafaktura: Aydin Suleymanli původem z Ázerbájdžánu v současnosti žijící v Praze.
Dobrý kamarád a barista: Alifet Zeynalov, právníkův kamarád z dětství, původem z Baku a dnes úspěšný podnikatel v Berlíně.
Ex – Prezident německé asociace pražičů kávy: Enver Atabay původem z Turecka, který žije od raného dětství v Německu. I on je právník a zakladatel pražírny kávy Helder & Leeuwen v Manheimu v Německu.